Asi stárnu
Nebo blbnu. Nejspíš není normální vysvětlovat vlastní příspěvky nebo se k nim tímto způsobem vracet. Každopádně jsem chtěla ty řeči o rozsypaných jeřabinách shrnout do jediného klubka: hledám jistoty. A všechno nejisté mě děsí k smrti! Doufám, že tuhle fóbii jednou překonám. Tak mi držte palce.
posted by BarborKa @ 15:51
2 Comments:
Cítím to stejně. Dokonce mě napadlo, jestli tahle touha po jistotě není důvodem, proč se některé ženy vdávají. Alespoň tu existenční nejistotu přešoupnou na někoho jiného. Ze stereotypů, ve kterých žijeme, totiž podlo mého jasně vyplývá, že je to muž, na kom visí rodinná obživa. Žena může být doma, přijít o práci, mít mizerně placenou práci atd, ale společnost jí nedá pocítit takovou averzi jako by dala muži.
Jistota je pěkné svinstvo, je to jed, který zabíjí, ve skutečnosti žádná neexistuje až na jednu výjimku a tou je smrt. Všechno ostatní je relativní, není žádný pevný bod, není nic, čeho by se dalo chytit, dá se jenom být.
Kupodivu to není zase tak špatný stav, jde o to, si na to zvyknout, a pak se to dá přežít.
Okomentovat
<< Home