Mají si kde hrát?
Jedu takhle večer stezkou, dát splínu v baru pít,
v tom potkám prolejzačku hezkou, až jsem vám z kola slít.........(la)
(la,la).......
Kolik úvah může vyvolat taková prolejzačka, pěkně zasazená v asfaltu? Sedí si, čeká si. Zasazená v asfaltu. Žádný písek nebo snad tráva nebo třeba štěrk...nic, jen asfalt, krásný, hladký černočerný.
Protože asfalt je skvělý, užitečný: nemusíme ho zalévat, psi si ho nepletou se záchodovým pískovištěm, všechno je na něm vidět. A hlavně, přátelé, ta trvanlivost! No nekupte to. To víte, byla tady petice za prolejzačku. Tak jim ji dáme, ale všechno hezky čistě, jednotně! Asfalt - spása lidstva. A považte: ty děti, jak se seznámí s pokrokovými hmotami (a dokonce pěkně zblízka). No ty už ani nebudou chtít mít ve svém okolí nic jiného. A co víc, možná, že až si nabijou kokos při pádu z prolejzačky, už na ni ani nepolezou! Vidíte - vyřešili jsme trvanlivost povrchu a prolejzačky zároveň. Vivat!

2 Comments:
právě na mě padl strašlivý záchvat nostalgie po začátcích tohohle blogu. zas jednou nechci akceptovat že se věci mění :( bylo to fajn...
si piš (na blog)! :D
Okomentovat
<< Home