...é...to....léto

Léto mě miluje. Ráno, když jdu rosou k jezeru, do zálivu. Skryta v remízku, do chodidla mě bodne kamínek. Počkám, až brouk s lesklýma krovkama přejde pěšinku. Pak pokračuju. Mravenci ještě spí, slyším je oddychovat a vzpomínám, jak jsme jim dávali bombón na tu jejich kupu jehličí. A jak si ho užívali. Látka plavek chvíli chladí a chvíli hřeje. A písek je studený jak noc, ale vím, že v poledne v něm nebude k vydržení. Ráno jsou vlny klidné. Spíš vlnky, a tak můžu snít o příštích dobrodružstvích.