nehaiku

není to sice zrovna haiku a taky to ze mě vypadlo už hrooozně dávno, pořád se mi ale tyhle dva verše líbí. je to vzpomínka na ranní cesty do školy a na pocit, že už nikdy nebude existovat nic jiného. a pochopitelně taky na nedostupné spolužačky...

podzimní

když ti jde pára od pusy
srdce mi dělá psí kusy.