Hodlám se tady a teď věnovat jednomu společenskému fenoménu, o kterém jsem byla v poslední době nucena přemýšlet, a sice: stává se vám někdy, že se vedle konkrétní osoby vyskytující se ve vašem okolí cítíte permanentně blbě?
Tak já odpovím: mě se to teda stává. Jednou za čas se prostě vynoří člověk, v jehož přítomnosti se cítím, no, zkrátka jako hromada sraček. Jak si ale vysvětlit, že ten pocit přetrvává vždycky jen pro ty chvíle, kdy se poblíž dotyčného člověka vyskytuju? Jakmile mi zmizí z dohledu, jsem se sebou zase spokojená. Čím to je? Teď budu mluvit přímo o té nejmenované osobě, kvůli které jsem o tomhle začala přemýšlet. Chápu, že když mi na někom vadí jeho chování nebo charakter nebo cokoliv, můžu se v jeho přítomnosti cítit špatně. Ale co když proti tomu člověku absolutně vůbec nic nemám? Nebo že by snad v tom mohl být problém? Nebo je to nějaká chemie, nějaké látky, které se prostě nesnáší s látkami toho dotyčného? Proč to nedovedu ovládnout?