(Ne)stěžuju si

Jaro, léto, podzim, zima...a zase jaro.

čtvrtek, prosince 29

Vječné otazníky

Radmila. Tajemná skříňka, archetyp a dobrá hudba. Duha, pohár a výšivka. Odkaz, radost, snaha. Element, spojení, komunikace, vztah, roky, přátelé, pouto, písek, poklad.

Vzpomenete si, s kým jste si hráli na písku? S kým jste si hráli? A jak velkolepé byly vaše plány? Kolik hrdinů v nich bylo?
Co je v našem pokladu…

Práce a radost z práce…kolik přehrad jste postavili? Kolikrát jste oplakali přítele, jež se k vám vrátil. Kolikrát jste se rozdělili?

2 Comments:

At 05 ledna, 2006 16:27, Anonymous Anonymní said...

většina z těch, ketré jsem potkal na písku a pustil se s nimi do stavby hradu, zvláštní pece, pálení barev ze smeťáku, tančení jako krvelačné víly v poli brambor, mi zůstala v paměti a většina se vynořuje kolem mne i dnes, výhoda je že jich nebylo moc, samota u lesa tvoří jiný spojení, než sídliště...dnes je to horší, jako by zrychlujícím se během dní, zrychlovali i vztahy a přátelství, hodně se jich objevuje v blízkosti, tak blízké, že je ti až úzko a najednou mizí tak rychle, že tě mrazí...a sám taky okrajuješ je nejbližší(protože běžíš a ne každý stačí tvému tempu, nebo mu stačí tvé tempo) a i s nimi to není úplně jednuduché, čekání na tu pravou osobu, která znovu procídí tvé přátele na míru... tajemnou schránku, písek si zavřeš úplně dovnitř...myslím, že je to jako z planetamy - různé dráhy, různý čas, různá rychlost...občas se potkat, občas se jen vidět...občas zmizet...

 
At 05 ledna, 2006 16:30, Anonymous Anonymní said...

s planetami:((
okrajuješ i ty nejbližší:((

pardon...

 

Okomentovat

<< Home