(Ne)stěžuju si

Jaro, léto, podzim, zima...a zase jaro.

čtvrtek, února 24

strach

strach je žíravina krve. je tajným voláním, poselstvím minulosti, dědictvím instinktů. je druhým jménem noci a nadějí mocných. přezdívá se mu ochromení nebo zoufalství, ale jeho pravá podstata spočívá v mylném pojmenování skutečnosti. zdálo by se, že se dělí do skupin, podle motivu, podle následků, ale to je jen zdání. strach má jen jediného společného jmenovatele a tím je paralýza. to, čeho se bojíme o nás vypovídá víc, než chceme. stíny nevědomí proplouvají denním světlem každé bytosti. a chtělo by se říct, že tím více, čím je primitivnější, ale není tomu tak. strach z poznaného je horší než z nepoznaného.

0 Comments:

Okomentovat

<< Home